Na konci 80. let 20. století došlo v USSR pod vlivem šoku vyvolaného katastrofou v Černobylu a změn v SSSR k silnému společenskému oživení. Nezávislá společenská hnutí hlásala hesla nezávislosti a demokracie. Došlo k masovým protivládním projevům. V lednu 1990 spojil živý řetěz 3 milionů lidí města Kyjev a Lvov. Změny zasáhly rovněž samotnou komunistickou stranu, objevily se požadavky na volnější federaci se SSSR. Pokus komunistů o ovládnutí situace převzetím části opozičních hesel se nezdařil.

V březnu 1990 se konaly první částečně svobodné volby do parlamentu. Demokratický blok založený nekomunistickými organizacemi získal přibližně 100 mandátů a komunisté více než dvakrát více, ahoj z nich však přešla později do opozice. Ve volbách do územní samosprávy v západních obvodech výrazně vyhrály nekomunistické organizace. Vznikala řada politických stran s různým ideovým základem. Červnový sjezd KSU vyzval zástupce, aby schválili usnesení o nezávislosti.

Dne 16. července 1990 schválil Nejvyšší sovět rezoluci o státní suverenitě USSR, která učinila z Ukrajiny neutrální národní stát s vlastními ozbrojenými a bezpečnostními silami. Současně bylo oznámeno uzavření nové svazové smlouvy se SSSR. Část komunistů, včetně předsedy parlamentu Leonida Kravčuka, pozdějšího prezidenta, se rozhodla podpořit úsilí o nezávislost, což bylo způsobeno tlakem veřejného mínění a obavou z marginalizace a ztráty moci. To nakonec vedlo k vyhlášení nezávislosti v roce 1991.